Do obchodu pro chleba? Taky, ale hlavně...

pátek 30. říjen 2009 09:37

Když někdo lamentuje a skuhrá, že každá věc stojí v každém obchodě jinak, a že zlatý komunisti, protože všechno stálo všude stejně, hned se ho zeptám, kam si chodí pro chleba on. Většinou si pomyslí něco nelichotivého o mně a odpoví - no přece do sámošky, ne? A pro mlíko? Zase do sámošky! A pro cukr? Pro mouku? Olej? Rozinky? Do sámošky, do sámošky, do sámošky, do sámošky... A proč?

No protože je to tam všechno hezky pohromadě,ne?!?!?! Nemusím lítat od čerta kďáblu a shánět každou věc zvlášť, přece... Na to nemám ani čas, ani peníze.

Že v tom nevidíte logiku? Nevadí, čtěte dál.

 Právě se ukázalo, že obchod vnímáme jako službu. I když si to třeba ani neuvědomujeme.

Obchodník za nás zboží nakoupí, soustředí na jednom místě, navíc pro nás relativně dobře dostupném, poskytne nám čas k nákupu a garantuje použitelnost zboží. To vše zabalí do určité kultury prodeje a celý balíček nám předloží k uzavření obchodu.

Získáme tím čas a pohodlí. Na druhou stranu za to platíme vyšší cenou zboží a omezenou možností výběru. Žádná sámoška, ani ta největší, nemá všechno od všech. 

A taky získáme různě příjemný dojem z nákupu.

Je to individuální. Někdo se spokojí s tím, že si mrkev vyhrabe z bedýnky, hlavně, že je levná. Někdo ji chce mít na polici přehledně urovnanou, aby si mohl vybrat očima nebo aby si nezadřel třísku. prostě větší komfort. Chcete-li, lepší péči.

Lepší péče o klienta = víc práce = víc nákladů = větší marže.

A to je jeden z důvodů, proč každé zboží stojí jinde jinak.

Že je to přece samozřejmé a jasné? No ano, ale nezapomeňte, že jsou to moje myšlenky, které je třeba utřídit, tak mi to laskavě odpusťe. :-)

Ona je totiž ještě jedna věc, kterou si chodí lidé sámošky koupit. Nenajdete ji na žádném dodacím listě ani inventurním seznamu. Přesto ji tam ale desetitisíce, možná statisíce lidí denně hledají.

Lidé si tam alespoň na chvilku přicházejí užít pocit vlastní důležitosti. Odreagovat si mindrák z vlastní nedokonalosti, neschopnosti získat si respekt a úctu přirozenou cestou, zapomenout na pár vteřin na marnost uplynulého dne nebo života a shodit svoje břemeno na malý moment na hřbet někomu jinému...

Přicházejí se vyřvat na personál, hledajíce jakoukoliv chybu - počínaje pomalým vyměňováním pásky s etiketami ve váze, přes posunuté cenovky až po neobratně odstavený vozík s doplňovným zbožím či překážející koš s akční nabídkou.

Možná se jim na chvilku uleví. Nevím. Ale už víme, že sebeúcta se v sámošce neprodává a proto si ji ani nemohou odnést. Takže odcházejí stejně smutně a kysele, jako přišli...

Ale abychom nekončili pesimisticky - jsou i hodní, milí a usměvaví zákazníci. A pak je tady mlčící většina. Tedy ti, kteří, když vám přejedou nohu vozíkem, vám alespoň neřeknou:"Uhni", a když je oslovíte, třeba se i usmějí :-)

Tak. Je to vaše. Jenom podotýkám, že na analýzu prdu časem taky dojde, není to zas tak špatné téma.

 

Lumír Vitha

NaďaMožná je10:5430.10.2009 10:54:43
BlankaJá ci.10:1930.10.2009 10:19:34

Počet příspěvků: 2, poslední 30.10.2009 10:54:43 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Lumír Vitha

Lumír Vitha

Opatřil jsem si notebook. Tak si to užijte.

a) Levice si myslí, že: "Stát se má postarat o své občany". b) Pravice si myslí, že: "Občané se mají postarat sami o sebe a o svůj stát". Já myslím, že b) je správně. Do diskuzí pod svými texty nevstupuji. Když chci a mám kam, pošlu mail. Že jsem egoistický narcisistní extrovertní psychopat s IQ tykve už jsem slyšel, ale pokud máte potřebu mi to připomenout, dobrá. Opakování je matka moudrosti. Ale taky mám rád, když mě někdo chválí. Hezký den! :-)

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy